Zprávy

Bořislavka transparentní

07/08/2015

V posledních týdnech se v mediálním prostoru objevily informace o tom, jak moc se lidé z Prahy 6 těší na nový komplex, který má stát na Bořislavce, že lidé ze spádové oblasti Bořislavky preferují novou architektonickou variantu projektu před tou starší, nebo že obavy ze změny v charakteru místa jsou nepodstatné. Objevily se i otázky, zda metodika výzkumu byla vhodně zvolená pro dané výzkumné cíle. Jak to tedy je?

Cíle projektu
Městská část Praha 6 si zadala výzkum mezi dospělou populací části Prahy 6, ve kterém si k samotnému projektu Bořislavka chtěla ověřit několik výchozích parametrů, a to zejména, zda:

  • vybavenost službami z „nabídky“ centra Bořislavka v její spádové oblasti není již naplněna
  • stanovit podmíněnou pravděpodobnost návštěvy centra („pokud bude v nabídce“)
  • není pod/přeceňován celkový vnímaný pozitivní přínos projektu (bez ohledu na jeho finální podobu), případně jeho jednotlivých vlivů ze strany respondentů
  • není pře/podceňován celkový vnímaný negativní přínos projektu (bez ohledu na jeho finální podobu), případně jeho jednotlivých vlivů ze strany respondentů
  • zjistit preferovanou vizuální podobu dvou návrhů centra ze strany respondentů

Projekt byl navržen a realizován s využitím standardizovaného dotazníku, prostřednictvím osobního dotazování ve vybraných místech Prahy 6, tzv. on-street interviewing.

Korektní a prokazatelný výzkum

Správnosti výběru metodiky, korektnosti postupu ve všech fázích výzkumu byla věnována stejná pozornost jako při jiných reprezentativních výzkumech (byla mimo jiné potvrzena i Sdružením agentur pro výzkum a veřejného mínění SIMAR při odborné analýze jednotlivých kroků výzkumu – příloha Bořislavka_vy­jádření SIMAR a MindBridge_do­pis_SIMARu).

Na výzkumu se podílelo 11 zkušených tazatelů, kteří dotazovali celkově na 17 stanovištích vybrané oblasti Prahy 6. Celkově koncem června uskutečnili 950 krátkých rozhovorů s lidmi, kteří v dané lokalitě vybraného území bydlí.

Dotazník (sekvence otázek je v přiloženém souboru – sekvence dotaznik) zahrnoval následující věcné otázky:

  • subjektivní hodnocení dostatečnosti vybavenosti (k potenciální nabídce centra)
  • ověření znalosti a lokalizace
  • podmíněná pravděpodobnost návštěvy centra
  • filtrační znalost projektu
  • subjektivní škálování možného pozitivního vlivu
  • subjektivní škálování možného negativního vlivu
  • preferovaná vizuální podoba

Reprezentativní vzorek respondentů
Aby nedošlo ke sběru dat v okolí samotné Bořislavky jen na malém vzorku respondentů, jak by odpovídalo proporčnímu zastoupení na celkové populaci v celé spádové oblasti, bylo navrženo disproporční složení vzorku, kdy byl význam Bořislavky a jejího bezprostředního okolí významně posílen. Tím bylo možné zvlášť vyhodnotit odpovědi lidí z bezprostředního okolí ve srovnání s názory ostatních respondentů. Celková data byla převážena, aby konečná struktura populace výběrového vzorku odpovídala struktuře celkového složení obyvatelstva vybrané oblasti.
Struktura vzorku tak byla plně reprezentativní z hlediska místa, pohlaví a věkové kategorie, jak bylo požadováno zadavatelem.

Příklad složení populace a zastoupení ve výběrovém vzorku

  • muži 46,4 % (Praha 6) 46,6 % (výběrový soubor)
  • ženy 53,6 % (Praha 6) 53,4 % (výběrový soubor)
  • 18–34 let 25,8 % (Praha 6) 25,4 % (výběrový soubor)
  • 35–49 let 26,0 % (Praha 6) 25,5 % (výběrový soubor)
  • 50–64 let 21,7 % (Praha 6) 22,5 % (výběrový soubor)
  • 65 a více let 26,6 % (Praha 6) 26,5 % (výběrový soubor)

To představuje shodu ve struktuře populace základního a výběrového souboru. Výběrové kvóty byly navíc provázané i křížově a poskytují tak stejnou strukturu výběrovému souboru, jakou má základní soubor populace spádové oblasti.

Dostatečná velikost vzorku
Minimální požadovaný vzorek zadavatele byl 700 respondentů. Pro ještě větší přesnost výsledků a projekce (a pro možnost využití disproporčního výběru) bylo dotazováno 950 respondentů. V bezprostředním okolí Bořislavky bylo dotázáno 200 respondentů a ve zbytku spádové oblasti 750 respondentů.

Petiční výbor zbytečně bez informací
Petiční výbor v zastoupení paní Jany Štumpové Konicarové a Ditty Pištecký Dvořáčkové formuloval v otevřeném dopise starostovi MČ Praha 6 výtky k provedení výzkumu. U věcných poznámek, které se vztahovaly k technice výzkumu nebo vyhodnocení, byly nejasnosti ve vnímání výsledků výzkumu ze strany petičního výboru založeny pravděpodobně na nedostatku technických informací (příloha technicke informace), které prokazují korektnost postupu a výsledků výzkumu a nebyly součástí vizuální části prezentace výsledků, ze které nejspíš formulace vycházely. Ostatní výtky v dopise věcně nesouvisely s výzkumem samotným.

Korektní ve všech fázích
Pokud by měl petiční výbor informace, došli by jeho zástupci ke stejným závěrům jako SIMAR, který možnost seznámit se s detaily projektu, způsobem výběru vzorku, formulací otázek, průběhem dotazování, kontrolou, pořízením dat a jejich zpracováním využil. Shrnuje mimo jiné:

  • „Volba lokalit sběru dat, jejich rozmístění i velikost vzorku jsou řešeny standardně a odpovídajícím způsobem vzhledem k charakteru výzkumu.“
  • „Dotazník a formulace otázek vychází z cílů projektu (prověřit vybavenost), odpovídají charakteru výzkumu a jsou v kontextu zadání formulovaného zadavatelem korektní.“
  • „Výpočty za extrapolací jsou korektní a správné.“
  • „Výzkum byl realizován standardní formou a jím získané informace lze považovat za reprezentativní pro populaci spádové oblasti Prahy 6 (pochopitelně v rámci statistické chyby dané velikosti výzkumného vzorku).“

V ten okamžik je možné se koncentrovat na samotné výsledky výzkumu a zjistit, že existují mezery mezi chybějící vybaveností a mezi potenciálem centra, rozdíly ve vnímání mezi blízkým okolím a vzdálenějším okolím, že přínosy a vnímaná rizika jsou odlišná svým charakterem a lokalitou respondenta, že existuje prostor k informovanosti, nebo že se agregované názory na výstavbu centra na Bořislavce mohou lišit od názoru jednotlivců. Není proviněním respondentů, že mají názory, které se odlišují od názorů členů petičního výboru. Není ani proviněním petentů, že výboru nehlásí svou účast na výzkumu, a to ani ti, kteří na Bořislavce a v okolí žijí. Tím méně je důležité pořadí stránek ve vizuální části prezentace nebo počty stran, které se v ní věnují možným pozitivním a negativním dopadům centra Bořislavka.

Výsledky výzkumu jako takové jsou zajímavé a užitečné.

A jaké výsledky výzkum přinesl?
Výsledky výzkumu, jak byly prezentovany zadavateli, jsou součástí přiloženého dokumentu (vizualni část prezentace cast 1 až 3).

Ladislav Klika, CEO MindBridge Consulting, a.s.

Pozn.: k článku byl 17.8.2015 doplněn dopis petičního výboru pro SIMAR a otevřený dopis petičního výboru starostovi, obojí ze zdroje: www.praha6ztracitvar.cz

Pozn.: Nabídka MindBridge Consulting byla přijata. Schůzka se nakonec uskutečnila 27. srpna 2015. Zástupci petičního výboru se tak seznámili s detaily výzkumu a s vysvětlením výtek, které výbor formuloval v dopisu SIMARu. Díky této příležitosti dostali zástupci petičního výboru i informace, na jejichž základě SIMAR hodnotil projekt jako korektní (plné znění zprávy SIMARu je v souboru Bořislavka_vy­jádření SIMAR).