Zprávy

Den finanční gramotnosti: Čeští učitelé i s malým platem ušetří víc než většina Čechů

11/09/2014

Letošní, v pořadí již čtvrtý, výzkum Dne finanční gramotnosti realizovaný MindBridge Consulting se zaměřil na finanční gramotnost učitelů a středoškolských pedagogů. Zjišťoval, jak na tom jsou ti, kteří žáky a studenty finance učí. A výsledky jsou potěšující: Kantoři jsou k výuce finanční gramotnosti kvalifikovanější než běžná populace, k vlastním financím totiž přistupují velice zodpovědně.

Pedagogové finanční situaci své domácnosti označují téměř v polovině případů jako takovou, kdy mohou i trochu ušetřit (48 %), a dokonce dalších 14 % učitelů spoří z měsíčního platu i poměrně dost. Z loňského výzkumu vyplynulo, že v běžné populaci ušetří z měsíčních příjmů 59 procent Čechů. Zhruba jedna třetina (32 %) vyjde s finančními prostředky jen tak tak. Těch pedagogů, kteří jsou na tom špatně a s příjmy nevyjdou nebo si vypomáhají úsporami, je jen 6 %, viz graf 1. To je výrazně méně než v běžné populaci: vloni se do takovéto situace dostalo 19 % Čechů.

„Pedagogové mají ve svém osobním životě finanční situaci mnohem lépe pod kontrolou než zbytek populace. Je to dáno tím, že učitelé sami jsou disciplinovanou skupinou lidí, kteří byť s nižšími příjmy nevytvářejí sami sobě dluhovou past,“ vysvětluje Lada Kičmerová, ředitelka marketingu a PR Partners, a dodává: „Jejich zodpovědný přístup potvrzuje i skladba finančních produktů, které učitelé mají, nebo měli. Převážně se jedná o spořicí produkty, které převažují nad těmi úvěrovými.“ Co ale vnímá Lada Kičmerová jako nedostatek, je poměrně malé zastoupení investičních produktů v portfoliu pedagogů, viz graf 2. „Domnívám se, že je to dané tím, že učitelé mají všeobecně nižší příjmy a mají dojem, že se jich investice netýkají. Přitom pravidelné investování lze pořídit řádově za stovky měsíčně.“ Průměrný hrubý plat kantorů se v loňském roce pohyboval kolem 26 000 korun, tedy lehce nad celorepublikovým průměrem. Je ale třeba si uvědomit, že učitelé jsou v drtivé většině vysokoškoláci.

Základní finanční produkty ano, složitější už ne

Pokud se zeptáme na konkrétní finanční produkty, učitelé většinou vědí, jaké jsou podmínky na trhu u produktů, které sami využívají. Když se výchozí podmínky trochu zkomplikují, tak se ztratí a jejich znalosti nejsou tak dobré. „V rámci výzkumu jsme se zaměřili na zcela běžné finanční situace a produkty, tedy ty, které by kantoři měli znát a umět je žákům a studentům vysvětlit,“ doplňuje Lada Kičmerová z Partners.

U stavebního spoření, které mělo nebo má 66 % učitelů, 7 z 10 z nich zná aktuální podmínky pro čerpání maximální roční státní podpory ve výši 2000 korun, tedy že stačí jednou ročně (nejpozději však 31. 12.) spořit 20 000 korun. 80 % učitelů správně uvedlo, že když jsou úrokové sazby na trhu nízké, tak jsou „levnější“ úvěry a naopak spoření nepřináší vysoké zhodnocení. Stejný počet uvedl také, že v investování platí, že k dosažení vysokého výnosu je nutné postoupit riziko. Jen o procento méně pedagogů pak ví, že pokud koruna posílila, platí, že dovolená v zahraničí je levnější.

Kde však kantoři „nezabodovali“, jsou už specifičtější podmínky produktů. Například správně určit státní příspěvek na penzijní produkty III. pilíře za podmínek, kdy zaměstnavatel přispívá měsíčně 1000 korun a oni sami 500 korun měsíčně, zvládlo jen 8 % pedagogů. O něco lepší výsledky, tedy 17 % správných odpovědí, bylo v případě dotazu na potřebu pojistné ochrany s rostoucím věkem, která obvykle klesá.

„Nejhůře, nicméně podle očekávání, dopadlo porovnání výhodnosti zúročení vkladu při třech různých nabídkách. Pedagogové sice dokázali matematicky příklad vypočítat, ale již se neorientovali v podrobnostech příkladů, tedy v rozdílech mezi p. a. a p. m. To samozřejmě výrazně ovlivnilo konečnou výhodnost,“ komentuje výsledky Kičmerová. „Přitom právě s takovýmito nabídkami se pedagogové a jejich studenti setkávají denně prostřednictvím různých reklam či marketingových sdělení. A porovnat vzájemnou výhodnost jednotlivých produktů považuji z hlediska finanční gramotnosti za velice podstatnou.“ Více viz graf 3.

K měření:

Výzkum byl realizován formou osobního (F2F) dotazování společností MindBridge Consulting pro společnost Partners v srpnu 2014.

Do výzkumu bylo zahrnuto 163 respondentů, pedagogů na základních a středních školách. Odučeno ve školství v průměru 19 let, v 76 % se jednalo o učitele s vysokoškolským pedagogickým vzděláním, 71 % žen a 29 % mužů, 31 % pedagogové na 1. stupni ZŠ, 35 % na 2. stupni ZŠ a 34 % na SŠ (zhruba polovina na gymnáziu), v 15 % případů byli dotazováni členové vedení školy, ve 27 % se jednalo o pedagogy vyučující finanční gramotnost.

Napsáno podle www.partners.cz (04–09–2014)