Zprávy

Dvě třetiny úspor Čechů znehodnocuje inflace.

06/09/2018

Na 52 procent peněz českých domácností leží na běžných účtech, kde ztrácejí na hodnotě. Dalších 17 procent je na spořicích účtech, kde jejich hodnotu rovněž polyká inflace, vyplývá z průzkumu v rámci vzdělávacího projektu Den finanční gramotnost společnosti Partners.

Pouze 13 procent peněz domácností je uloženo v penzijních fondech a 11 procent ve stavebním spoření. Tyto produkty považují lidé díky státnímu příspěvku či daňové podpoře za atraktivní a vnímají je jako málo rizikové produkty s vyšším výnosem. „Češi patří ke konzervativnějším investorům. Projevuje se to právě strukturou úspor domácností, které velkou část majetku drží na bankovních vkladech a v konzervativních nástrojích, jako jsou transformované penzijní fondy,“ uvedl investiční analytik Partners Martin Tománek.

Nejmenší podíl portfolia průměrné domácnosti tvoří podílové fondy (tři procenta), investice do nemovitostí (dvě procenta) a do akcií (1,5 procenta). Zcela minimální podíly zbývají na investice do zlata a drahých kamenů a na firemní a státní dluhopisy.

Výsledky průzkumu podle Tománka potvrzují, že lidé drží zbytečně velkou část úspor na bankovních vkladech. „Klientům obecně doporučuji, aby si tam ponechali jen nutnou likvidní rezervu a zbytek investovali do podílových fondů. Ty totiž nabízejí vyšší výnosový potenciál a v delším časovém horizontu dokážou inflaci překonat a peníze zhodnotit,“ dodal.

Za nejvýnosnější lidé považují investice do nemovitostí, v jejichž výnosnost věří polovina dotázaných. Investicím do zlata nebo drahých kamenů důvěřuje 40 procent a čtvrtina investicím do podílových fondů. Investovat do nemovitosti přitom není jednoduché.

„Koupě bytu na investici je úplně něco jiného než nákup bytu na bydlení. Je třeba počítat se všemi přímými náklady, jako jsou daně, katastr, notář, bankovní poplatky, provize, ale také s nepřímými, jako jsou jiné ušlé příležitosti či časová náročnost obchodu,“ upozornil Tománek.

Ještě větší paradox je podle něj důvěra Čechů v investice do zlata. „Tato investice měla historicky smysl jen ve velkých krizích. Za posledních pět let cena zlata v české koruně nestoupla ani o korunu, zato světové akciové trhy jsou o 60 procent výše,“ podotkl.

Za produkt s nejvýhodnějším poměrem vnímané rizikovosti a výnosnosti se považuje stavební spoření, které se vyplatí na šest let. Druhé v pořadí jsou investice do nemovitostí, kterým Češi dlouhodobě věří, i když vstupní náklady se pohybují v řádech milionů korun. Naopak firemní dluhopisy a investice do akcií lidé správně vnímají jako více rizikové.

Jednotlivé firemní dluhopisy jsou velmi populární, ale investoři by u nich měli být podle Tománka obezřetní. „Jde o dlužní úpis, který se při krachu emitenta stává kusem papíru. Pokud firmu a její účetnictví detailně neznáte nebo mu nerozumíte, nekupujte nikdy její dluhopisy. Jestliže se ukáže, že firma není schopná dostát svým závazkům, ztráta jde jednoznačně na vrub investora. V případě bankrotu firmy může investor přijít o všechny peníze,“ varoval.

Průzkum uskutečnila v srpnu agentura MindBridge Consulting mezi tisícovkou respondentů.