Zprávy

Prezidentské předvolební klání sledují už rozhodnutí voliči

02/01/2018

Předvolební komunikaci v rámci prezidentských voleb se nelze vyhnout, aktivně však vyhledává klání kandidátů jen menší část populace, která má o svém kandidátovi navíc většinou jasno. Necelá šestina voličů sledovala klání více kandidátů, nebo alespoň jeho větší část, ať již v TV nebo na internetu, téměř dvě pětiny dotázaných viděly výsledky předvolebního výzkumu, ale jen 6 % dotázaných si přečetlo názory více než jednoho prezidentského kandidáta v rámci jeho rozhovoru v tisku nebo na internetu, vyplývá to z reprezentativního výzkumu MindBridge Consulting, který mapoval míru zásahu forem předvolební kampaně.

  • Účast určuje zájem

Dvě třetiny dotázaných mají (rozhodně nebo spíše) v úmyslu se 1. kola prezidentských voleb zúčastnit. To neznamená, že volební účast bude 67 %, jak deklarují respondenti v průzkumu. Někteří z voličů, kteří deklarovali připravenost se volby v prvním kole zúčastnit, totiž k volbám až tak moc nechodí a nebyli třeba u říjnových voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. U nich je volební účast nejistá.

  • Zprávy, výzkum, billboardy

Nejvýkonnějšími z hlediska kvantity zásahu jsou informace o kandidátech, které jsou distribuovány prostřednictvím zpravodajství, ať již ve formě televizních zpráv, v tisku nebo zpravodajských portálech. Takovou formu zaznamenání informací o kandidátech uvedlo 61 % dotázaných. Předvolební výzkum, žebříček kandidátů, jejich volební potenciál, preference byl druhou nejčastější zmiňovanou formou kontaktu s předvolebním kláním. Zaznamenalo ho 39 % dotázaných, častěji šlo o muže a respondenty nad 40 let. Trojici nejčastějších komunikačních kanálů uzavírají plakáty, billboardy kandidátů, kdy alespoň nějaký zaznamenalo 37 % dotázaných (opět častěji muži a respondenti z větších měst).

Zájem o časově náročnější sledování názorů prezidentských kandidátů je nižší. Pokud respondenti měli například sledovat debatu více kandidátů (v TV nebo na internetu), debatu dvou kandidátů, nebo si číst rozhovory s kandidáty, klesl podíl těch, kteří takto získávali informace na 4 % (rozhovor v rozhlasu) až 14 % (debaty více kandidátů v TV/na Internetu). O něco více věnovali dotázaní času komentářům, alespoň jeden s tematikou prezidentské volby si přečetlo 17 % z nich (častěji muži).

  • Nejmladší jsou konfrontováni nejméně často

Nejméně často se s předvolební komunikací setkávají nejmladší respondenti. Zatímco v průměru respondenti uvedli 2,3 komunikačních kanálů, nejmladší respondenti pak jen 1,6. Nejvíce to pak bylo mezi lidmi ve věku 35–54 let (2,7 kanálů). Podle věku se lišila i struktura komunikačních kanálů. Nejsilněji byly ve věkové kategorii 35–54 let zastoupeny články, headlines, zprávy v TV (69 %), výsledky průzkumů veřejného mínění (47 %) nebo plakáty, billboardy (53 %), nejmladší dominovali v reklamě na internetu (31 %), nebo ve sdílení tématu na sociálních sítích (20 %). Zároveň více než pětina nejmladších předvolební komunikaci přehlíží úplně (v průměru 13 %), žádný komunikační kanál jim dle jejich vyjádření takové informace nedoručil.

  • Čteme, co číst chceme

Zajímavé bylo posouzení zásahu prostřednictvím kanálů z hlediska míry jistoty o výběru prezidenta. Rozhodnutí voliči, kteří mají jasno a mají jednoho kandidáta, kterého určitě nebo téměř jistě budou volit, vnímají buď méně komunikačních kanálů (sledují znatelně téma v médiích méně), než je průměr, nebo naopak významně nadprůměrně komunikačních kanálů. A to častěji zejména ty, u kterých je potřebné vyvinout vlastní aktivitu a jsou časově náročnější (debaty, články, komentáře). Avšak z jejich obsahu si vybírají častěji ty informace, které výběr jejich kandidáta mají „potvrzovat“. Porovnávají tak názory „svého“ kandidáta pro první kolo voleb ne primárně s názory ostatních, ale se svými postoji. Hledají soulad, shodu, alespoň v podstatných názorových otázkách. Rozložení těchto dvou podskupin rozhodnutých voličů závisí na konkrétním výběru „jejich“ kandidáta. U kandidátů s vyššími předvolebními preferencemi vykazují respondenti celkově o něco nižší počty zaznamenaných komunikačních kanálů s předvolební tematikou a naopak, dotázaní, kteří si vybrali (zvažují) kandidáta (kandidáty) s nízkými preferencemi, uvedli více kanálů, a to i ty, které vyžadují čas a vlastní aktivitu. Tito dotázaní kandidáty zkoumají více do hloubky.

Méně rozhodnutí voliči se aktivním komunikačním kanálům ve srovnání s průměrem zatím „vyhýbají“. Jejich výběr ještě není uzavřen, nebo patří mezi váhající také ohledně své samotné účasti ve volbách.
Nejnižší přesvědčení o účasti ve volbách vyjádřili lidé ve věku 25–34 let, lidé s nižším stupněm dosaženého vzdělání, nižším příjmem a ze středních sídel podle počtu obyvatel. Méně často se k volbám chystají ženy než muži.

o výzkumu:
Předvolební komunikace – reprezentativní výzkum za populaci ČR, 18–70 let, dle pohlaví, věku, vzdělání, regionu, velikosti místa bydliště, CAWI, n=1.000, 27.12.2007–2.1.2018