Zprávy

Průzkum: Umíme si půjčit výhodně? A investovat?

25/05/2017

Třetina dospělé populace ve věku 18–60 let nepozná v nabídce bankovních úvěrů tu nejvýhodnější, ačkoliv má k dispozici dostatek údajů. Vyplývá to z testu finanční inteligence, který společnost MindBridge Consulting realizovala v dubnu 2017.

Výzkum byl realizován na základě porovnání nabídek fiktivních produktů a hledání toho nejvýhodnějšího. Dotázaní byli konfrontováni s fiktivními nabídkami úvěrových produktů, jejichž parametry byly poměrně odlišné. Co je spojovalo, to byla podobná výše měsíčních splátek. Respondenti přesto určili správně nejvýhodnější nabídku jen ve 2/3 případů (67 %).

„Respondenti při posuzování hleděli na jednotlivé dílčí parametry a přisuzují jim vysokou významnost, i když v hodnocení celkové výhodnosti nejsou tak důležité. Samotná úroková míra není podstatná, ani absolutní výše splátky bez poplatků. Třetina dotázaných prostě vynechala v hodnocení cenu půjčky vyjádřenou RPSN, která je pro posouzení výhodnosti významná,ˮ říká Ladislav Klika, ředitel MindBridge Consulting.

Otázka 1: Půjčujete si 20.000,– Kč na jeden rok a máte 3 nabídky od různých bank, vyberte tu nejvýhodnější

  • Varianta A (vybralo 68 % respondentů): Měsíční splátka (bez poplatku za půjčku nebo vedení účtu) 1.850,– Kč, úrok 20 % p.a., poplatek za půjčku 250,–Kč, RPSN 25 %
  • Varianta B (vybralo 9 % respondentů): Měsíční splátka (bez poplatku za půjčku nebo vedení účtu) 1.750,– Kč, úrok 9 % p.a., poplatek za půjčku 3.500,–Kč, RPSN 58 %
  • Varianta C (vybralo 23 % respondentů): Měsíční splátka (bez poplatku za půjčku nebo vedení účtu) 1.800,– Kč, úrok 14,5 % p.a., měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu 150,– Kč, RPSN 35 %

Otázka 2: Když jsou úrokové sazby na trhu nízké, tak…
V této otázce byli dotázaní víceméně jednotní. Více než ¾ z nich odpovídaly správně, že při nízkých úrocích jsou půjčky levné, naopak spoření moc nevynáší. Chybné odpovědi nebyly příliš časté, i když 1/10 dotázaných takovou situaci označuje za výhodnou pro spoření a každý šestý pak z nabízených možností nedokáže vybrat tu „správnou“ a raději volí „nevím“. Třikrát častěji se postoj nevím objevuje mezi ženami než mezi muži.

  • Je výhodné hodně spořit, málo utrácet a nic si nepůjčovat (5 %)
  • Je nejlepší hodně spořit a zároveň si hodně půjčovat (4 %)
  • Jsou „levnější“ úvěry a naopak spoření nepřináší vysoké zhodnocení (77 %)
  • Nevím (16 %)

Otázka 3: Kterou investiční strategii zvolíte?
Respondenti měli posoudit sadu investic v dílčích částkách po 10.000,– Kč. Měli k dispozici údaje za 3 možné strategie, kde bylo dáno, jaké jsou možnosti výnosu a ztrát a skutečnost, že ztráta nebo zisk jsou stejně pravděpodobné (nastávají v jednom případu ze dvou). V prvním kroku bylo možné investovat 20×10.000,– Kč jen jednou vybranou strategií.

Strategie 1: možný zisk 100 Kč za investovaných 10.000 Kč bez možnosti ztráty
Strategie 2: možný zisk 600 Kč nebo možná ztráta 200 Kč za každých investovaných 10.000 Kč
Strategie 3: možný zisk 1000 Kč nebo možná ztráta 300 Kč za každých investovaných 10.000 Kč

Při počtu 20 investovaných balíčků po 10.000 Kč je pravděpodobnost zisku nejvyšší u strategie 3, která může přinést 7.000 Kč zisku, když se bude střídat ztráta a zisk 50:50, jak bylo zadáno v investičních podmínkách. Přesto tuto variantu zvolilo 32 % dotázaných.

Nejnižší zisk generovala Strategie 1, která může přinést zisk až 2.000 Kč, ale nenesla s sebou možnost jakékoliv ztráty. Zvolilo ji 37 % respondentů.

  • Strategie 1 (vybralo 37 % respondentů): možný zisk až 100 Kč bez možnosti ztráty, v dlouhodobém horizontu jde v průměru o zisk až 2.000 Kč při každé sadě 20 investic.
  • Strategie 2 (vybralo 31 % respondentů): možný zisk až 600 Kč s možností ztráty až 200, v dlouhodobém horizontu jde v průměru o zisk až 4.000 Kč při každé sadě 20 investic.
  • Strategie 3 (vybralo 32 % respondentů): možný zisk až 1.000 Kč s možností ztráty až 300, v dlouhodobém horizontu jde v průměru o zisk až 7.000 Kč při každé sadě 20 investic.

Průměrně by tak populace dosáhla pravděpodobně výnosu 4.220 Kč.

Respondenti dostali v druhém kroku možnost investici 20×10.000 Kč rozdělit. To znamená, že mohli nechat všechny investované desetitisíce v jedné strategii, nebo mohli využít dvě nebo všechny tři a mohli všech 20 investovatelných částek rozdělit mezi vybrané strategie v libovolném poměru.
Respondenti, kteří využili v první volbě strategii „něco mezi“, která přinášela až 4.000 Kč, tím ukazovali, že jsou ochotni nést „nějaké riziko možné ztráty“, ale jeho míra je limitovaná. Tito respondenti při druhé možnosti často svůj poměr k „nějakému riziku“ vyjádřili rozložením investovaných balíčků do obou „krajních“ variant. I proto se oba extrémy posílily a význam střední varianty (Strategie 2) se tak snížil.

Změna v rozložení v případě, že se změní možnost rozložit investované částky do jednotlivých investičních možností

Strategie 1: 37 % (když nelze dělit) 42 % (když lze dělit mezi strategie)
Strategie 2: 31 % (když nelze dělit) 21 % (když lze dělit mezi strategie)
Strategie 3: 32 % (když nelze dělit) 37 % (když lze dělit mezi strategie)

I přesto se celkový výsledek zlepšil a průměrně by tak populace dosáhla pravděpodobně výnosu 4.270 Kč.

„Muži jsou celkově sebevědomější, v otázkách investic nebo financí se cítí jako kvalifikovanější a jako ti, kteří by měli vědět a mít přehled, asi i proto méně často volí odpovědi nevím a mají tendence nezavrhovat rychle využití rizikovějších finančních nástrojů. Muži patřili také častěji k těm, kteří jednou vybranou strategii měnili méně než ženy,“ komentuje výsledky výzkumu Ladislav Klika.

Když jde o investice, u mužů se objevují asociace s příležitostí, nebo dokonce nutností, aby nedošlo ke znehodnocení finančních prostředků, ženy vnímají investice jako nástroj, který v nich vyvolává v součtu spíše negativní asociace (neznalost, nedůvěra, obavy). Je historicky pochopitelné, že investice sledují s obavami hlavně starší respondenti, ale zároveň i nejmladší dotázaní, jejichž finanční nezávislost a samostatnost je buď krátkodobá nebo zatím ještě neúplná.

Výzkum významně posílil pochopení okamžiků a okolností, za kterých se odehrávají hlavní rozhodovací procesy ve finančním hospodaření domácností.

K měření
Výzkum proběhl v dubnu 2017 na reprezentativním vzorku populace 750 obyvatel ČR, 18–60 let, osobní dotazování, vzorek respondentů byl reprezentativní za celou Českou republiku (pohlaví, věk, vzdělání, regiony).

Ladislav Klika
MindBridge Consulting a.s.
Geologická 2
152 00 Praha 5
W: www.mindbridge.cz
E: info@mindbridge.cz
T: +420 604 840 604