Osm z deseti Čechů se cítí zcela nebo převážně bezpečně v místě, kde žije. Výzkum otázku vlastního vnímání bezpečí sleduje dlouhodobě. Jen dva z deseti respondentů ve věku 18+ let tvrdí, že mají větší, či menší obavy v místě bydliště a přizpůsobují tomu své chování a zvyklosti.

„Výzkum zaznamenal především subjektivní pocity, tedy ne nutně objektivní míru kriminality, se kterou byl respondent konfrontován. Výslednou odpověď tak mohla ovlivňovat například frekvence zmiňování tématu zločinu v médiích, předávané příběhy nebo dispozice samotného dotazovaného. Přesto výzkum ukázal korelaci vyšší míry pocitu bezpečí v menších komunitách, na vesnici, kde se lidé mezi sebou navzájem dobře znají, než ve větších městech a potvrdil tak i statistická data,“ komentuje výsledky Ladislav Klika, CEO společnosti MindBridge Consulting.


Souhlasíte s výrokem: „V obci nebo městské části, ve které žiji, se cítím za všech okolností vždy úplně bezpečně.“


Muži a respondenti z domácností s vyšším příjmem se cítí bezpečněji.

O něco častěji se méně bezpečně cítily ženy (80 %) než muži (86 %), což bylo patrné také  v porovnání intenzity pocitu bezpečí (rozhodně souhlasím: muži 27 %, ženy 22 %). Zajímavou provázaností je výše příjmu domácnosti s mírou vnímaného bezpečí. Čím movitější domácnost respondenta je, tím vyšší míru bezpečí v obci, kde žije, cítí. Je možné, že ekonomická situace domácnosti ovlivňuje lokalitu bydlení, mohlo by tedy platit, že čím lepší sociálně/ekonomická pozice domácnosti je, tím je vybíráno pro bydlení lepší (i bezpečnější) místo v rámci města.

Za bezpečím na „venkov“? Nebo do Prahy?

Významný rozdíl ve vnímání pocitu bezpečí je mezi většími městy a sídly do 5.000 obyvatel. Zatímco ve městě je pocit bezpečí slabší, v menších obcích je zejména extrémní pocit bezpečí (rozhodně souhlasím) více než dvojnásobný.

Zatímco Praha byla v roce 2017 (i v roce 2012) hodnocena z pohledu obyvatel jako celkem bezpečné místo a pozitivní hodnocení bylo dokonce nad celostátním průměrem, v současnosti se hodnotou bezpečí 77 % dostala pod celostátní průměr (83 %).

K měření

Výzkum Bezpečí 2022 proběhl v září 2022 na vzorku 1 000 obyvatel ČR ve věku 18+, výběrový vzorek respondentů byl reprezentativní za celou Českou republiku (pohlaví, věk, region, velikost sídla, vzdělání).