Nebylo to v konečném důsledku špatné, říká o epidemii a jejích dopadech každý třetí Čech
Když lidé zváží všechno, co pro ně situace spojená s epidemií znamenala, rozdělí se na tři velikostně skoro stejné skupiny. Třetina má převažující pocit negativní, třetina pozitivní a třetina tak nějak nastejno negativní jako pozitivní.
Vyplynulo to z výsledků výzkumu veřejného mínění v populaci ČR ve věku 18-65 let, který byl realizován od 28. dubna do 6. května 2020 v souboru respondentů n = 1 000. Vzorek respondentů byl vybrán reprezentativně (pohlaví, věk, region, vzdělání, velikost místa bydliště) a dotazování proběhlo metodou CAWI.
Kdo to lépe snáší? Ženy nebo muži?
Na to je jednoduchá odpověď. Zatímco mezi muži je o 10 procentních bodů více těch, kteří situaci vnímali negativně, u žen je naopak o 4 procentní body více těch, které hodnotí situaci pozitivně.
Jednoznačný vliv na subjektivní vnímání měl věk. Mladší respondenti vnímají častěji kladný rozměr epidemie a situace kolem ní, ale s rostoucím věkem respondenta se poměr názorů vyrovnává, aby ve skupině 51-65 let převládaly negativní názory o 11 procentních bodů.
Studenti se „bavili“
Daleko nejhůře vnímají dopady epidemie podnikatelé, negativní hodnocení převládá nad pozitivním o 18 procentních bodů! Nejlépe hodnotí situaci studenti (+11 p.b.) a respondenti na rodičovské dovolené (+7 p.b.).
Typ práce rozhodoval?
Pokud máme práci, kterou lze dělat alespoň nějaký čas z domova (tzv. home office), pak máme šanci, že ve vnímání celkových dopadů epidemie bude pravděpodobně mírně převažovat kladný pocit. Pokud nám však zaměstnavatel uzavřel pracoviště a poslal domů, aniž by zajistil jinou práci, pak je výrazně pravděpodobnější, že celkovou situaci s covidem-19 budeme hodnotit negativně.
Výzkum potvrdil, že dopady epidemie a situace s ní spojené na dílčí skupiny populace byl různě intenzivní. Zachycuje skupinové hodnoty, průměry. Individuálně tak mohla situace v době epidemie způsobit vedle popisovaných stavů i extrémní dopady.
O výzkumu: Reprezentativní výzkum za populaci ČR, 18–65 let, dle pohlaví, věku, vzdělání, regionu, velikosti místa bydliště, CAWI, n=1.000, 28.4.-6.5. 2020
